Romana Hanková
FDU LS
Ztracené Doteky

Absence kontaktu, doteku, toho nejpřirozenějšího v nás, nám zanechala nedosažitelnou touhu po tom, co nám schází.
Ruce, jež svou pestrostí na fotkách naznačují gesta touhy a směru, k ruce další, barevně a světelně expandují ze tmy pokoje, aby připoutaly pozornost na dychtivou beznadějnost v jejich počínání a poukazují na chybějící část v našich životech.
Oči vystupují jako tiší pozorovatelé zármutku a zprostředkovatelé komunikace přes sociální sítě, nezasahují, pouze se dívají.
Na fotkách se objevuje temná postava, jež sní o doteku s rukama a sama se snaží poukázat a dosáhnout pocitu blízkosti s ostatními, pomocí rukou svých, leč se jí to nedaří, i přesto, že lze na fotkách zahlédnout světla protějšího domu, který má ke kontaktu tak blízko, jak je daleko.
Soubor fotek vrcholí poslední, kde se celý pokoj změnil v klec bez kontaktu a beznadějnou situací, ve které se postava nachází, stále toužící po tom jediném, co v tento moment nemůže mít.

Myšlenka projektu je o zachycení situace, ve které se každý z nás ocitá a dokáže se i do ní vcítit. Využití UV barev a UV osvětlení mi pomohlo celou situaci zachytit v odlišném vyprávěcím formátu.