Jitka Petrášová
AVU
Soukromé bunkry. Vernisáž, která nebyla

Video vzniklo spontánně jako reakce na situaci během první vlny pandemie, kdy byly ze dne na den zrušeny veškeré kulturní akce a lidé se vyděšeni, avšak plně zásobeni, uzavírali do svých bytů – soukromých bunkrů. I já se v jednom takovém ocitla právě v době vrcholících příprav na výstavu s názvem “Soukromé bunkry” pro galerii Divadla Oskara Nedbala v Táboře, mapující mé bezprostřední okolí. Termín zahájení výstavy, které jsem věnovala několik předcházejících měsíců, byl odložen o rok. Animované vernisáže, kterou jsem navzdory okolnostem “uspořádala” v původním termínu v on-line prostředí se namísto pozvaných přátel účastnily láhve od zkonzumovaného alkoholu a pixly vypotřebovaných akrylových barev oblečené do ručně pletených svetříků z příze po babičce. Symbolicky jich bylo 52, tak jako týdnů v roce, tedy na každý týden jeden imaginární přítel. Virtuálně ji na sociálních sítích “navštívily” stovky živých hostů.