Ester Grohová, Tereza Chudáčková, Marina Hendrychová
CAS FAMU
Skrze krajiny a moře

Zavřeni v izolaci mezi čtyřmi stěnami jsme přišli o část světa.
Každodenní bezmyšlenkovité rituály na pár metrech čtverečních, nedostatek kontaktu s vnější realitou a absence nových vjemů nás uzavřely do statické bubliny, kde přicházíme o citlivost k fyzické realitě, na kterou jsme byli tak zvyklí. S otupěním smyslů dochází k celkové apatii a ztrátě chuti objevovat a kultivovat svoji vnímavost k přítomnému okamžiku.
Vyčerpáni také z hlubin online prostředí se v naší práci zaměřujeme na naše vnitřní světy a předměty, které nás bezprostředně obklopují.
Rozhodly jsme se proto vytvořit si v prázdném pokoji mikrosvět v kulisách ze starých předmětů, co se nám válí doma, už ani nevíme proč – předmětům vdechujeme nové životy. I obyčejná sklenička může skrývat různá spektra možností, podle toho, z jakého úhlu se na ni díváme. Co bude večeřet Buddha? V co se promění kočka? Tahle krabička bude stůl a tenhle kapesník ubrus! V domečku pro sošky ze zaprášených poliček můžeme manipulovat s realitami a na hřišti ze zatuchlých látek po babičce se můžeme teleportovat do imaginárních krajin.
Tohle hřiště nám posloužilo k natočení filmu, jehož střípek se nachází v zaslaném videu. Dále může sloužit jako malá galerie nebo inspirace pro kohokoli, komu by znovunalezení schopnosti být tady a teď mohlo připadat důležité.
Zaměřením se na citlivost k lokálním detailům si odpočineme od přehlcené, tepající sítě okolního světa v globálním měřítku.