Eliška Gogolová
PedF UK
Pokoj v duši

Hasičská vesnická nádrž nebo les jako pokoj, ve kterém po dobu doutnající cigarety probíhal nonverbální rozhovor.
Pokoj zde nedefinují čtyři zdi a koberec. Stěny byly nahrazeny vzpomínkami a pocity, které mě jako součást instalace obklopovaly.
Zátiší vyrobené ze zbytku textilií a vlny mně připomíná okamžiky s mojí babičkou, která se díky těmto předmětům posadila na našich oblíbených místech vedle mě.

Ve svém projektu jsem pracovala s předměty vázanými na konkrétní osobu a pokoj, díky nim jsem tak mohla dotvořit interiér i na již zmiňovaných místech v exteriéru. Odpoledne strávené Pokojem v duši se nakonec neslo v performativním duchu, kdy jsem pro komunikaci s instalací využila hořící cigaretu, která tak vyměřovala délku času stráveného na konkrétním místě. V letošním roce je pro mě mým ateliérem pokoj v duši.