Anna Langrová
FUA TUL
Pomíjivost okamžiku

Lidé se nyní nachází ve složité situaci, která je často uzavírá do čtyř stěn jejich pokojů. Ztrácejí tak pojem o čase, který je pouze míjí v neurčitelné rychlosti. Jediným na první pohled pozorovatelným důkazem jeho přítomnosti je světlo, které na čas reaguje různou mírou jasu. Časosběrný dokument zaznamenává plynutí okamžiku pod různými profily světla autorčina pokoje v průřezu jednoho dne. Na místě, kde autorka v současném období tráví nejvíce svého času, u pracovního stolu, je vystavena její abstraktní socha, která diváka provází vnitřními pocity neurčitosti a časoprostorové dezorientace. Snímky dokumentují změnu kvality běžných denních aktivit vlivem dlouhodobého uzavření v domácím prostředí z pohledu autorky, konkrétně plynutí času prostřednictvím změny světla v jejím pokoji. Po většinu zachycené doby se světlo nikterak nemění, díky čemuž ubývá jeden ze dvou ukazatelů momentu, zanechávající za sebou pouze skutečnou změnu času. To má za důsledek zkreslené vnímání sebe sama a svých činů na jasně dané časové ose. Vlastní autorská skladba navíc podtrhuje náladu aktuální situace a ztvárňuje v dokumentu přítomnou pomíjivost okamžiku.